Muzeum Hrotovicka nezahálí. Pořádají se zde přednášky a obohacují se sbírky

Ilustrační foto
Autor: Kraj Vysočina

Dne 23. dubna 2019 proběhl v Muzeu Hrotovicka přednáškový cyklus paleoetnografa a malíře pravěku Libora Baláka. První část přednáškového cyklu se konala v ZŠ Hrotovice a jmenovala se Haló, tady Měsíc – Půl století od cesty Apola 11 na Měsíc. Na této přednášce připomenul neopakovatelnou náladu klíčového okamžiku, který přes veškerou pompéznost a zájem celého civilizovaného světa směřoval mysl miliónů lidí směrem ke třem odvážným mužům z naší planety. Žáci si zajímavou formou vyslechli, jak byly plněny nejen technické úkoly, které stály za někdejší misí, ale nahlédli i do mnohých tajů fyziky. Zároveň si uvědomili, jak malý návratový modul velikosti táborového stanu s malým motorem se mohl dostat zpět k Zemi. Doslova tak i pocítili velikost naší Země a její zcela jiné fyzikální síly než ty, které panovaly na Měsíci. Na konci této přednášky byly shrnuty výsledky z misí Apolo, s kterými se dodnes pracuje.

Druhá část přednáškového cyklu se konala ve stejný den v 17.00 hod v Muzeu Hrotovicka a nesla název Zapovězená tvář dávnověku – Zrození a zániky velkých civilizací. Přednášející velmi zajímavou formou nastínil nejrůznější paradoxy a protimluvy o samotném fungování kultury a člověka vůbec. Přičemž zabrousil nejen do oblasti podvědomí, ale též se dotkl i otázek základní biologie. Není bez zajímavosti, že v jeho vyprávění bylo vkomponováno i něco o fungování vědy a naší kultury.

Velkou část samotný přednášející věnoval kulturní antropologii. A zcela fascinující byl i pohled na chování lidí z pohledu psychologie či psychiatrie. Nejpřekvapivější ale na této přednášce bylo pro posluchače jistě zjištění, že i mechanismy, které řídí kulturu – podléhají obecným mechanismům a chování jedince na ně nemá takový vliv, jak by se dalo obecně předpokládat. Přičemž propojení biologie a jejich zákonitostí nám nedávají příliš důvodu se dívat do budoucna s optimismem. Bohu díky je ale taková katarze nutná a rozhodně ani to zjištění není nové.

Z této přednášky jsme si měli odnést zejména poučení, že naše budoucnost nebude nadějná, pokud se založenýma rukama budeme čekat, že ji za nás vyřeší k takovému cíli vedoucí evoluce. Zároveň nám tato přednáška měla ukázat, jak naivní a nesmyslné očekávání vzniklo před 150 lety v době romantického a idealistického pohledu na přírodu i lidskou společnost. Shrnuto a podtrženo – je to pouze na nás.

Dne 22. května 2019 se do Muzea Hrotovicka uskutečnila exkurze účastníků 24. Veletrhu muzeí České republiky. Samotní účastníci se setkali i s představiteli našeho města. Ke všem zúčastněným promluvil ředitel Muzea Vysočiny v Třebíči Ing. Jaroslav Martínek, jenž informoval o pracích na nových muzejních expozicích.

Starostka Hrotovic Mgr. Hana Škodová seznámila účastníky se záměrem a vlastní realizací výstavby Muzea Hrotovicka, ale i o četných obtížích při jeho budování. Ředitel Muzea Hrotovicka Mgr. Jan Knotek informoval o nových přírůstcích v muzeu, zejména o nových materiálech v interaktivní části nebo o nově zakoupené části kroje ze Srbska, která byla pořízena na náklady města Hrotovice. Tento exponát nám nyní obohacuje sbírku našeho rodáka a malíře F. B. Zvěřiny. Jedná se o ženský kabátec bohatě vyšívaný kovovou (zlatou a stříbrnou) nití tzv. „jelek“ a dále čepec ze Srbska z období kolem roku 1895. Zveme všechny zájemce na návštěvu Muzea Hrotovicka.

Článek byl převzat ze zpravodaje Hrotovic a je publikován se souhlasem vydavatele