Od ledna musí mít každý pes čip. Co to pro majitele vlastně znamená?

Ilustrační foto
Autor: Chad Miller, Wikimedia

Informovanost ohledně povinného čipování nebo vůbec ztráty, nálezu a zodpovědnosti za psa jsou drobet nedostačující, tak si to pojďme uceleně shrnout.
Od roku 2020 musí být každý pes ze zákona a pod hrozbou vysoké pokuty v řádu desetitisíců vybaven čipem, který aplikuje psovi veterinář nebo školený pracovník, podkožně, obvykle na levou stranu za krkem (je to malá pár milimetrová tubička). Jedinou výjimku tvoří psíci s čitelným tetováním provedeným před 7/2011.

Štěňata se musí čipovat nejpozději s prvním očkováním vztekliny, tedy nejpozději v půl roce věku. Čipy nejsou vybaveny žádným signálem GPS, to by stáli víc jak pár stokorun, a možná byste je museli hledat spíš na obchodech určených pro špionážní techniku. S čipy pro pejsky vás tedy nikdo sledovat ani odposlouchávat nemůže. S tím ale také padá mylný názor, že díky čipu pejska dohledáte kdykoli a kdekoli - čip není vysílačka!

Nikdy nebylo potvrzeno zdravotní ohrožení pejska. Některé názory laiků jsou totiž schopny vám vtipně tvrdit, že čip doputuje až do mozku. Inu, psí mutant na základě čipování opravdu ještě objeven nebyl. Čip je nutné pro jeho funkčnost registrovat. Veterináři čip pejskovi aplikuje, nalepí do očkovacího průkazu číslo čipu, ale málokterý veterinář za vás udělá i registraci. Tato část je tedy na vás.

„Co obnáší registrace čipu a k čemu mi to je dobré?“

V ČR máme více registrů, stačí však údaje zapsat jen do jednoho z nich; většina registrů vám poskytne možnost zápisu zdarma, nebo za symbolické částky. Musíte jít na internet (nebo někoho požádat) a vybrat si jednu z možných registračních adres. Tam vyplníte údaje o Vaší osobě, aby v případě ztráty a nálezu Vašeho pejska hned bylo možné zjistit, že Vy jste majitel, a vrátit Vám ho.
Při nálezu pejska jsou pak městské policie, útulky i veterináři vybaveni tzv. „čtečkami“. Čtečky samy o sobě nehlásí nic víc, jak velmi dlouhé číslo čipu. To je také jediná informace, kterou jsou čipy vybaveny – velmi dlouhým číslem. Následně jde nálezce (tedy policie, útulek apod.) na internet prohledávat registry, kam zadají číslo čipu objevené na čtečce, a kde by aspoň v jednom z registrů měli najít údaje o vás. Okamžitě je pak možné pejska identifikovat a během pár chvil od nálezu ho máte zpátky.
Nicméně vzhledem k množícím se toulavým pejskům po obcích, kteří někomu patří, ale jsou vypouštění na volno do obce, prosím, vybavte svého psa obojkem s telefonním číslem! Pokud se tedy chcete vyhnout ztrátě pejska, nebo placení nákladů za jeho odchyt, označte si ho rovnou viditelně obojkem s telefonem na vás.
Nálezy pejsků se pak hlásí starostům obce, kde byl pejsek nalezen, a obce jsou povinny ze zákona zajistit umístění a starost o takového tuláčka. Musí mít pro případy nalezených zvířat smlouvy s některým útulkem nebo vlastnit záchytný kotec. Pokud si můžete nalezeného pejska nechat u sebe doma, i tak musíte nález oznámit obci (co když ho někdo hledá?). Chápu, že někteří pejsci jsou děsně ťuťuňuňu a hned byste si je nejraději přivlastnili, ale zákon chrání i původní majitele, a tak jim musíte oznámením nálezu pejska dát šanci, aby se přihlásili. Obec pak musí nález pejska zveřejnit.
Pokud se vám naopak pejsek ztratí, zahajte aktivní hledání ideálně téhož dne, největší šance jsou na nalezení do 48 hodin od ztráty, kdy se pejsci obvykle pohybují v kruhu kolem místa ztráty (kruh může mít průměr několika km, ale psi obvykle nechodí hned do dálky, jsou někde kolem). Tzn. letáky umístěte na veřejných místech jako obecní nástěnky, obchody, pošty. Pošťáci jsou vůbec dobrý zdroj, koho oslovit při ztrátě: projíždí lokalitu křížem krážem a mají přehled. Stejně tak můžete požádat o pomoc řidiče lokálních autobusů. Dále informujte o ztrátě policii, obec, veteriny. Nezapomeňte registrovat čip, jinak pejska nelze přiřadit v případě nálezu k vám!

Co byste ale neměli zapomínat a co je nejdůležitější i pro váš život – jako majitelé jste za vaše zvířata odpovědní, včetně škod, co můžou způsobit. Ideální je tedy zajistit psa proti ztrátě. Vašemu pejskovi se na silnici může vyhýbat auto, způsobí dopravní nehodu, a veškeré náklady jdou za vámi! Pojišťovny vám nepomůžou, a chraň vás ruka páně, kdyby došlo ke zranění. To jsou potom závratné částky, které po vás bude poškozený vymáhat. Myslíte si, že přeháním? Bohužel tomu tak není – není to tak dávno, co médii proběhl případ koně, který utekl ze zajištěné ohrady pod proudem a způsobil dopravní nehodu se zraněním. Koník bohužel sám nepřežil, přesto je to právě majitelka koně, na kterou je nyní podané trestní oznámení za ublížení na zdraví z nedbalosti, navíc s náhradou škody. Co na tom, že ohrada byla pod proudem a zajištěná, majitelka musí k soudu, má zničený život a hrozí jí vězení. Takže věty typu „však on se pejsek vrátí“, jsou při současné frekvenci aut na silnicích tak trochu ruskou ruletou o život nejen Vašeho pejska, ale i Váš.
Proto ideální je neřešit ztrátu pejska, ale prevenci, aby ke ztrátě vůbec nedošlo.

Článek byl převzat ze zpravodaje obce Hrotovice se souhlasem vydavatele