Exotika, vesmír i boty: Muzeum Vysočiny Třebíč zahajuje jarní cyklus přednášek

Ilustrační foto
Autor: Muzeum Vysočiny Třebíč

Krajské Muzeum Vysočiny Třebíč přichystalo pro všechny milovníky poznání a lokální historie tradiční Jarní cyklus přednášek. „Uskuteční se v reprezentativních prostorách třebíčského zámku a slibuje pestrou mozaiku témat – od tajemství přírody Podyjí přes nekonečný vesmír až po globální úspěch baťovského impéria,“ sdělil radní pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Miloš Hrůza.

Přednášky se konají pravidelně v úterý, vždy od 17.30 hodin a pro návštěvníky je připravený volný vstup.

Cyklus odstartuje 24. února fascinujícím vhledem do fauny našeho regionu. Antonín Reiter z Jihomoravského muzea ve Znojmě představí téma Co všechno jste chtěli vědět o zvířeně Podyjí. Východní část Třebíčska spolu se Znojemskem leží na jedné z nejvýznamnějších biogeografických hranic ve střední Evropě. Návštěvníci se dozví, jak se na pomezí stepi a lesů potkávají unikátní živočišné druhy, které se zde prolínají.

O čtrnáct dní později 10. března se k řečnickému pultu postaví Rostislav Štork z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Vystudoval astronomii a astrofyziku na Univerzitě Karlově v Praze a v Astronomickém ústavu působí už od roku 1994. Zabývá se pozorováním slabých meteorů pomocí videotechniky a podílí se na tvorbě bolidové sítě. Svojí přednáškou Pluto a planety Sluneční soustavy zájemce vezme na výlet do hlubin kosmu. Například, věděli jste, že podle nové definice planety, která byla stanovena v roce 2006 Mezinárodní astronomickou unií, už není Pluto planetou? Nesplňovalo totiž všechny tři podmínky, a tak ho odborníci přeřadili mezi trpasličí planety.

Japonský rok přiblíží 24. března badatelka a kurátorka Haruka Kogure z oddělení marketingu a komunikace v Moravské galerii Brno. V rámci svého profesního působení využívá znalost japonštiny, protože rozumí i specifické odborné literatuře. Své dovednosti uplatňuje i v rámci komunikace s japonským muzejním prostředím. Při svém studiu zpracovala diplomovou práci zaměřenou na sbírku japonských mečových záštit – cuba, ale do Třebíče v březnu přijede představit tradice země vycházejícího slunce.

Předposlední téma Jarního přednáškové cyklu se vztahuje přímo k Třebíč: Třebíčské stavby, které nevznikly. Architekt Lubor Herzán 7. dubna odhalí architektonické sny a vize, které zůstaly jen na papíře. Dynastie Herzánů se podílela na mnoha místních stavbách, protože stavitelský rod Herzánů zásadně utvářel moderní tvář města Třebíče. V kontextu nerealizovaných záměrů nebo zmizelých míst se v minulosti objevily například levobřežní plovárna na Polance, projekty v asanačním území židovské čtvrti včetně nerealizovaných demolic a plánů na výstavbu nových urbanistických celků náhradou za historickou zástavbu, nerealizované úpravy Karlova náměstí a okolí centra, které měly modernizovat historické jádro, nebo zmizelá místa, jako jsou Stařečka, Hadlíz nebo Na Potoce – ať už v důsledku plánované výstavby nebo zanedbání.

Letošní jarní cyklus uzavře 21. dubna přednáška s názvem Tomáš Baťa 150! aneb ze Zlína do Třebíče a do celého světa. Český historik a hudební publicista, který se specializuje na sociální a hospodářské dějiny 19. a 20. století a také dějiny koncernu Baťa, Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR připomene výročí narození muže, který naučil svět chodit v kvalitní obuvi a jehož značka je dodnes známým symbolem. Příběh Tomáše Bati je velmi inspirativním, protože z ničeho se dostal až na vrchol obuvnického světa a stal se legendou.

„Věříme, že si v našem programu vybere každý. Ať už ho zajímá věda, nebo si chce prostě jen odpočinout u zajímavého vyprávění v kulisách našeho zámku,“ doplnil na závěr ředitel muzea Michal Zábrš.

Další informace jsou k dispozici na webové stránce www.muzeumtr.cz.